• Jaký druh resetovacích aktivit by byl vhodný pro vaše mladé hráče, v závislosti na jejich věku, kultuře, pohlaví a schopnostech?
• Kam by mohli mladí hráči ve sportovním prostředí zajít, aby se na chvíli zotavili?
• Jak nejlépe normalizovat „reset“ jako užitečný a přijatelný způsob regulace stresu pro mladé hráče?

Nastavte přívětivou týmovou kulturu:

• Trenéři zdraví mladé hráče jménem a podporují pozitivního ducha skupiny. Mladí hráči jsou aktivně a záměrně vítáni a zapojováni do aktivit.
• Trenéři dávají mladým hráčům příležitost seznámit se navzájem prostřednictvím seznamovacích her nebo zápasů. – Všichni se aktivně zapojují a nikdo není vyloučen nebo vyřazen.
• Mladým lidem s různými schopnostmi je umožněno účastnit se a cítit se stejně zapojeni úpravou aktivit nebo prostoru a podporou každého hráče v jeho vlastních cílech a úspěších.
• Zohledňuje se kultura, náboženství, věk a pohlaví mladých hráčů, aby se mohli účastnit způsobem, který zachovává jejich důstojnost a zvyky.
• Mladí hráči jsou označováni genderově neutrálními výrazy, jako je jejich jméno nebo „sportovní přátelé“. Neříkejte o všech hráčích „kluci“.
• Trenéři používají metody rozdělování mladých hráčů do týmů, které nezpůsobují vyloučení a nepoškozují sebevědomí. Například místo toho, aby si mladí lidé vybírali týmy, používají trenéři k rozdělení týmů neutrální metody: měsíc narozenin, oblíbené ovoce nebo generátor náhodných skupin.

Budujte důvěryhodné a konzistentní vztahy:

• Trenéři si uvědomují, že k nim mladí hráči vzhlížejí a že na jejich názoru záleží.
• Trenéři se mladým hráčům věnují důsledně, takže vědí, co mohou očekávat, cítí se bezpečně a mají pocit sounáležitosti. – Trenéři pomáhají mladým hráčům regulovat jejich stres – zejména těm s poruchami regulace, kteří mohou mít potíže s navazováním kontaktů a interakcí s ostatními.
• Trenéři podporují spolupráci, týmovou práci a pozitivní skupinovou identitu a pomáhají mladým hráčům osvojit si prostřednictvím sportu důležité životní dovednosti.
• Mladí hráči vidí, že jejich trenéři přemýšlejí o svých předsudcích a snaží se je změnit.
• Trenéři zvou mladé hráče a zapojují je do procesu budování dovedností tím, že jim kladou otázky, místo aby jim dávali pouze pokyny. Kladení otázek vtahuje mladé lidi do procesu učení, dává jim pocit, že jsou viděni a slyšeni, a trenérům poskytuje informace o mladém hráči, které jsou důležité pro jeho rozvoj.
• Mladí hráči jsou vyzýváni, aby trenérům poskytovali formální i neformální zpětnou vazbu o svých zkušenostech.

Podporovat samostatnost:

• Mladým hráčům jsou svěřovány vedoucí role a odpovědnosti, které prokazují důvěru v jejich schopnosti, pomáhají jim smysluplně přispívat a prohlubují jejich pocit sounáležitosti.
• Mezi role a povinnosti patří umožnit mladým hráčům vybírat a vést tréninkové aktivity, mít na starosti přípravu cvičení, spravovat vybavení atd.

Přijměte plány na začlenění:

• Umožněte mladým hráčům zapojit se do přirozeně inkluzivních aktivit založených na tom, co každý může dělat s malými nebo žádnými úpravami.
• Změňte nebo přizpůsobte aktivitu tak, aby poskytovala podporu a výzvu různým schopnostem.
• Rozdělte mladé hráče do skupin podle jejich schopností a každá skupina provede stejnou aktivitu, ale na úrovni, která vyhovuje jednotlivcům v každé skupině.
• Podpořte jednotlivce, aby mohli nějakou dobu pracovat samostatně na konkrétních dovednostech, než se připojí k celé skupině.
• řešit genderové otázky související se sportem a fyzickou aktivitou.
• Zvažte důsledky zapojení mladších a starších mladých lidí do stejné aktivity, jako je například vhodné vyjadřování, rozdílná úroveň vyspělosti a kognitivního vývoje, fyzický kontakt a rozdílná úroveň dovedností.